1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

  Události

Demografický vývoj v Česku
1939
Střední stav obyvatel	11 105 990
Narození	192 344
Zemřelí	146 976
Přirozený přírůstek	45 368
Přírůstek stěhováním	N/A
Celkový přírůstek	N/A

  Leden

• 1. leden - založena firma Hewlett-Packard
• 27. leden - rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR

  Únor

• 2. únor - maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR
• 14. únor - na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun
• 24. únor - Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně

  Březen

• 2. březen - Eugenio Pacelli byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII.
• 3. březen - Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi – později odmítnuty
• 8. březen - Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejdéle do týdne
• 10. březen - Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek
• 14. březen
  • Slovenský sněm odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem)
  • vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám
• 15. březen
  • německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) - operace Marzwirbel
  • zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce Gitter (Mříže)
  • Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR
• 16. březen
  • maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu
  • zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR)
• 18. březen - Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR)
• 19. březen - německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR)
• 21. březen - položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
• 23. březen
  • Německo anektuje litevské město Klaipėda (Memel) obývané etnickými Němci
  • podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“
• 26. březen - zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR)
• 27. březen - generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko)
• 28. březen - španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil
• 29. březen
  • Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR
  • šéf civilní správy Konrád Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR)
• 31. březen - na základě událostí z 15.3. v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic

  Duben

• 1. duben
  • nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou
  • spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven)
• 2. duben - zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava)
• 5. duben - do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR)
• 6. duben - Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení
• 7. duben - Itálie napadá Albánii
• 9. duben - italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka
• 13. duben - Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko
• 15. duben - od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR)
• 17. duben
  • německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblížení Německa a SSSR
  • SSSR navrhuje trojalianci s Británií a Francií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy a Finsko)
• 27. duben
  • Británie znovu zavádí vojenské odvody
  • státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR)
• 28. duben - německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy
• 30. duben - v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku

  Květen

• 3. květen - spuštěna na vodu britská bitevní loď Prince of Wales
• 5. květen - vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR
• 5. květen - rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava.
• 6. květen - převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy - jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací
• 11. květen - sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí
• 12. květen - pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy
• 13. květen - japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice)
• 17. květen - Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení
• 19. květen - Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy – odmítnuto
• 22. květen - Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt
• 27. květen - Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice)
• 28. květen
  • silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici
  • japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939

  Červen

• 2. červen - Žukov jmenován velitelem sovětských sil
• 5. červen - podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska
• 6. červen - ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu
• 11. červen - Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky
• 18. červen - návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku – diplomatické konzultace o finských záměrech
• 21. červen - výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR)
• 30. červen
  • přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko)
  • v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)

  Červenec

• 1. červenec - přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik
• 2. červenec - 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska
• 4. červenec - vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku
• 7. červenec - opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn Golu (jihovýchodní Mongolsko)
• 9. červenec - Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR
• 18. červenec - americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě
• 19. červenec - ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside)
• 21. červenec - říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR)
• 23. červenec
  • irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon
  • japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn Gol (Mongolsko)
  • Mahatma Gandhi, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce
• 25. červenec
  • velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí
  • první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu Čechy a Morava
• 26. červenec - vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919

  Srpen

• 2. srpen
  • v Paříži zřízena československá vojenská kancelář
  • porada japonského generálního štábu - rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko)
• 10. srpen
  • císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu
  • vytvoření japonské 6. armády
• 12. srpen - v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Josef Tiso)
• 14. srpen
  • německá vláda vyjadřuje ochotu akceptovat sovětské požadavky v Pobaltí výměnou za sovětský souhlas s akcí proti Polsku
  • vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazující Židům návštěvy veřejných podniků (ČSR)
• 15. srpen
  • admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení
  • německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantického oceánu
• 19. srpen
  • prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna)
  • neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn Gol)
• 20. srpen - sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice).
• 21. srpen
  • porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu - oznámení úmyslu řešit "polský problém"
  • německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek
• 23. srpen
  • Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu
  • sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany
  • v Gdaňsku je proveden nacistický puč
  • letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil
• 24. srpen
  • japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice)
  • mobilizace všech jednotek polského bojového letectva
  • Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska)
  • 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16-25 let na území Protektorátu (ČSR)
• 25. srpen
  • pumový útok IRA v Coventry (Británie)
  • uzavření britsko – polské dohody o vzájemné pomoci
  • 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss - invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán)
  • v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze
  • po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein ("přátelská návštěva")
• 26. srpen
  • sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice)
  • rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště
• 27. srpen
  • slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci
  • na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek
• 28. srpen
  • Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934
  • německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku
• 29. srpen - Tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Pekin do Velké Británie, kam připlouvají 1. září
• 30. srpen
  • pád japonské vlády Kiičira Hiranumy
  • odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku
  • všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem
  • Polsko odesílá své 3 torpédoborce (Burza, Grom, Blyskawica) a 1 ponorku do Británie a 3 ponorky do západního Baltu
• 31. srpen
  • definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů
  • nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení
  • italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii
  • povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu
  • u jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald
  • Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss - k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45
  • předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích – provokace – operace Himmler

  Září

• 1. září
  • napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války
  • německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno ), první bombardování tohoto druhu (terror bombing)
  • ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte
  • asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He-111, Do-17, Bf-110)
  • zatýkání v Protektorátu Čechy a Morava - německá operace Albrecht I. – v Čechách zatčeno 1247 osob
  • v Německu je vydán zákaz vycházení židům po 21. hodině
  • Mussolini vyhlašuje neutralitu Itálie
  • Slovenská republika vyhlašuje Polsku válku. Stává se tak prvním oficiálním spojencem Německa
• 2. září
  • Velká Británie zaslala Německu ultimátum, Itálie vyhlásila svou neutralitu
  • všeobecná mobilizace v Británii a Francii
  • polské síly ve Wieluni se vzdávají německé 10. armádě
• 3. září
  • Velká Británie, Francie, Austrálie a Nový Zéland vyhlašují Německu válku
  • v 11:15 dostávají všechny lodě britského námořnictva signál "Total Germany" sdělující, že Británie a Německo jsou ve válce
  • německé válečné lodě ostřelují polská postavení na poloostrově Hel a Westerplatte v Gdaňsku
  • německými leteckými útoky jsou potopeny polský torpédoborec Wicher a minonoska Gryf
  • dekret polského prezidenta o vytvoření československé vojenské jednotky v Polsku (velitelem armádní generál Lev Prchala)
  • německá ponorka U-30 torpéduje britský osobní parník SS Athenia (112 lidí zahynulo, z toho 28 Američanů)
  • přesun britské 3. divize torpédoborců do Gibraltaru
  • Neville Chamberlain jmenuje Winstona Churchilla prvním lordem admirality
  • britské letectvo provádí první nálet na Německo (10 letounů Whitley shazuje 13 tun letáků nad Hamburkem a Brémami
• 4. září
  • končí bitva u Mlawy, polská armáda Modlin ustupuje
  • zahájení přesunu britských expedičních sil do Francie (až 3. říjen 1939)
  • britské letouny typu Bristol Blenheim z 2. skupiny bombardují základnu Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu
  • britské letouny typu Vickers Wellington bombardují německé lodě v Brunsbüttelu, ztráta dvou letadel
• 5. září
  • USA deklarují neutralitu v začínající válce
  • polské síly v oblasti Piotrkówa se vzdávají německé 10. armádě
  • v 8:15 potápí U-47 (kapitána Günthera Priena) britskou loď Bosnia, první úspěch kpt. Priena, budoucího ponorkového esa
  • Maroko vyhlašuje válku Německu
  • Japonsko vyhlašuje komuniké o svém nevměšování se do válečného konfliktu
  • Egypt přerušuje diplomatické styky s Německem
  • po 14. hodině dochází k dalšímu ponorkovému útoku, německá ponorka U-48 (kapitán Herbert Schultze) potápí britskou loď Royal Sceptre
• 6. září
  • Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
  • dobytí Krakova, Piotrków Trybunalski kapituluje, polské síly se stahují na řeky Narva, Visla a San
• 7. září
  • pád polské pevnosti a námořního depa ve Westerplatte (major Henryk Sucharski)
  • obranné pozice na Narvě se začínají stahovat na řeku Bug, Tarnów dobyt vojsky německé 14. armády
  • polský prezident Ignacy Mościcki opouští spolu s vládou Varšavu
  • protektorátní vláda schvaluje stanovisko Úřadu říšského protektora ohledně vyvěšování vlajek a hraní hymen
• 8. září
  • Němci uzavírají 1. velké obklíčení polských vojsk v prostoru Kielce - Radom a dosahují Varšavy, boje do 12. září 1939
  • konec veškerého polského odporu na Westerplatte
  • Němci zahajují druhý velký manévr s cílem obklíčit Brest-Litovsk a Lvov (německý 19. sbor, generál Heinz Guderian)
  • celkové zničení polského námořního letectva umístěného v zálivu poloostrova Hel u Gdaňska při náletu německých Ju-87
  • britská BBC začíná s pravidelnými denními relacemi v českém jazyce
• 9. září
  • začíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
  • první německý útok na Varšavu
• 10. září
  • Kanada vyhlašuje Německu válku
  • německá 30. pěší divize 8. armády zasažena polským útokem z prostoru Poznaňska (bitva na Bzuře)
  • Piatek dobyt jednotkami 14. polské pěší divize (bitva na Bzuře)
  • kapitulace Poznaně, začátek obrany pevnosti Modlin
  • v nočních hodinách pokládají britské torpédoborce HMS Express a HMS Esk první minové pole před německým pobřežím
• 11. září
  • evakuace tábora v Lešně, přesun československé vojenské jednotky dále na východ
  • polské ponorky dostávají rozkaz pokusit se proniknout do Anglie
  • pokračují sovětsko-finské rozhovory v Moskvě – finský návrh na obchodní dohodu, nezájem ze strany SSSR
• 12. září
  • Lewice dobyta jednotkami polské 16. pěší divize (bitva na Bzuře)
  • protiútok německé 8. armády proti polské 17. pěší divizi, odražen (bitva na Bzuře)
  • Białystok dobyt vojsky německé 3. armády
  • Édouard Daladier přebírá funkce francouzského ministerského předsedy, ministra zahraničí a ministra války
• 13. září
  • dokončeno přeskupení tří polských armád na severní břeh Bzury (bitva na Bzuře)
  • německá berlínská 3. pěší divize proniká přes Vislu jižně od Varšavy a obrací na útěk polský 19. pěší pluk směrem na Lack
  • německý nálet na Frampol (Polsko), 90% města zničeno, první plošné bombardování od začátku války
  • ubytování československé jednotky u Tarnopole, účast na protiletadlové obraně
  • německé jednotky dokončují obklíčení Varšavy
• 14. září
  • polská 4. a 16. pěší divize (armáda Pomorze) zahajují útok na styk německé 8. a 10. armády (bitva na Bzuře)
  • německé jednotky obsazují Gdyni a Brest-Litovsk, Siedice dobyta vojsky německé 3. armády
  • severozápadně od Irska potápějí britské torpédoborce HMS Faulknor, HMS Foxhound a HMS Firedrake německou ponorku U-39, posádka zajata
  • polská ponorka ORP Orzeł spouští kotvy v Tallinu a žádá estonské úřady o možnost opravy a přesun nemocného velitele na pevninu
• 15. září
  • polská armáda Pomorze přechází do obrany na severním břehu Bzury (bitva na Bzuře)
  • první britský transatlantický konvoj vyplouvá z Halifaxu (Nové Skotsko)
• 16. září
  • německá 8. armáda přebírá aktivitu a zahajuje likvidaci polské Pomořanské a Poznaňské armády u Bzury (bitva na Bzuře)
  • německá vojska dokončují obchvatný manévr Varšavy
  • podepsáno sovětsko-japonské příměří
  • Sovětský svaz uznává Slovenskou republiku
  • polská ponorka ORP Orzeł internována estonskými úřady Tallinu, které jednají na nátlak vlád Německa a Sovětského Svazu
• 17. září
  • Sovětský svaz napadl Polsko, sovětská vojska postupují na dohodnutou demarkační linii (původně podél řek Narew, Visla a San), organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
  • Němci přechází znovu do útoku podél obou břehů Bzury k severu (1. a 4. tanková divize, 18. a 19. pěší divize)
  • kapitulace Lublinu (Polsko), polský prezident a vláda emigrují do Rumunska, rozkaz k evakuaci vydává též velitel letectva
  • Kutno obsazeno vojsky německé 8. armády
  • přechod československé vojenské jednotky na sovětskou stranu v oblasti mezi Polskem a Ukrajinou
  • potopení britské letadlové lodi HMS Courageous v Atlantiku německou ponorkou U-29 (518 mrtvých, jde o první potopenou britskou válečnou loď ve 2. světové válce)
  • nové protektorátní nařízení ohledně tisku, vymezení poslání, snaha o ideologizaci (ČSR)
• 18. září
  • polská ponorka Orzel uniká z estonského zajetí a po útocích estonských a ruských plavidel pokračuje do Anglie
  • další polská ponorka Rys internována ve Švédsku
  • největší tanková bitva v polském tažení u Tomaszów Lubelski (80 polských tanků)
  • polská vláda, prezident a generální štáb ustupují do Rumunska, internace
  • ustává polský odpor v kotli po rozsáhlé německé obkličovací akci na Bzuře (Polsko)
  • po těžkých bojích Rusové obsazují Vilnius (později i Grodno a Lvov), setkání s Němci v Brest-Litevsku
  • protektorátní vláda stvrzuje rozhodnutí Syrového vlády z října 1938 – 28. říjen nebude nadále považován za st. svátek (ČSR)
• 19. září
  • polská 15. pěší divize se stahuje na čáru Sanniky-Budy Staré Witkowice
  • polská armáda zastavuje organizovaný boj
  • 189 mužů ze skupiny Českých legionářů pod vedením podplukovníka Svobody přechází k sovětským vojskům
• 20. září - britské torpédoborce HMS Forrester a HMS Fortune potápějí 60 mil západně od Hebrid německou ponorku U-27 (kpt. Franz)
• 21. září
  • Reinhard Heydrich oznamuje, že všichni polští Židé budou uvězněni v ghetech
  • polská ponorka Wilk připlouvá na britskou námořní základnu Scapa Flow
• 22. září
  • estonský ministr zahraničí Karl Selter je vystaven v Moskvě tlaku na okamžité uzavření smouvy o vzájemné pomoci
  • čs. jednotka je umístěna v Kamenci Podolském, přejmenována na Východní skupinu čs. armády
  • Sovětské jednotky obsadily Lvov
• 23. září - Rusové dosahují řeky Bug, předem dohodnuté linie táhnoucí se z Východního Pruska
• 25. září
  • zahájeno dělostřelecké bombardování obklíčené Varšavy
  • polská ponorka Zbik internována ve švédském přístavu Sandham
• 26. září
  • zahájeno plošné bombardování Varšavy. 400 německých letadel, 486 tun trhavých a 72 tun zápalných bomb – operace Wasserkante
  • 2 těžké německé nálety na polskou pevnost Modlin
  • počátek soustřeďování 160 000 sovětských vojáků v pohraničních opevněních u města Narvy v Estonsku
  • německá média uveřejňují nepravdivou zprávu o potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal
• 27. září - Sovětská provokace vůči Estonsku – zinscenovaný ponorkový útok na sovětskou dopravní loď Mětallist v Narvském zálivu
• 28. září
  • kapitulace obklíčené Varšavy
  • konec polského tažení, porážka Polska, podepsání rusko-německé smlouvy o rozdělení Polska
  • po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-estonská smlouva o vzájemné pomoci, narušení estonské suverenity
  • v Paříži se tvoří polská exilová vláda, Władysław Raczkiewicz prezidentem, Władysław Sikorski vrchním velitelem
• 29. září
  • kapitulace polské pevnosti Modlin
  • rozdělení Polska mezi Německo a Rusko
  • ustavení první čs. vojenské jednotky v Agde ve Francii
• 30. září - v Paříži zřízena polská exilová vláda, prezident Polska Ignacy Mościcki rezignuje, jeho nástupcem W. Raczkiewicz

  Říjen

• 1. říjen
  • Karl Dönitz povýšen na kontraadmirála s titulem "Befehlshaber der U-boote"
  • na celém území protektorátu zavedeno přídělové hospodářství na potraviny a pohonné hmoty
• 2. říjen
  • bitva o Kock (Polsko), poslední polský odpor německé a sovětské invazi (do 6.10.)
  • kapitulace obránců poloostrova Hel v Gdaňsku
  • USA uznává polskou vládu v Paříži
• 3. říjen - prezident Roosevelt vyhlašuje neutralitu USA vůči evropskému konfliktu
• 5. říjen
  • německá vítězná přehlídka ve Varšavě
  • po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-lotyšská smlouva o vzájemné pomoci, SSSR může využívat základnu Liepāja
  • Sovětský svaz vznáší územní a strategické požadavky vůči Finsku
  • kapitulace jednotek generála Franciszka Kleeberga ukončila organizovaný odpor polské armády
• 6. říjen - vstupuje v platnost vládní nařízení ustanovující protektorátní symboliku - znak, vlajku apod. (ČSR)
• 8. říjen
  • Německo vyhlašuje anexi západního Polska
  • německá ponorka U-12 se potápí na minách nakladených v Doverské úžině
• 9. říjen - obchodní loď City of Flint (USA) zajata německou kapesní bitevní lodí Deutschland v Atlantiku
• 10. říjen - po jednáních v Moskvě podepsána sovětsko-litevská smlouva o vzájemné pomoci - SSSR může využívat základnu Memel
• 12. říjen - v Moskvě začínají dvoustranná jednání mezi Finskem a SSSR – formulovány sovětské územní a strategické požadavky
• 14. říjen
  • ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
  • polská ponorka Orzel připlouvá po dramatické plavbě z Baltského moře do Rosythu (Anglie)
• 16. říjen - Německo zahajuje používání magnetických námořních min
• 17. říjen - východní skupina čs. armády se přesouvá do osady Olchovce (Ukrajina)
• 18. říjen
  • z Ostravy vypraven první transport židovských obyvatel v rámci Akce Nisko
  • jednání představitelů skandinávských zemí (do 19.10.)
• 20. říjen - velkoadmirál Raeder předkládá Hitlerovi plán okupace Norska (Hitler odmítá)
• 23. říjen - v Moskvě začíná 2. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – sovětské hrozby i nabídka ústupků (do 24.10.)
• 26. říjen - Josef Tiso zvolen prezidentem Slovenské republiky
• 28. říjen
  • jednotky SS zakládají první židovské gheto v městě Piotrków Trybunalski (Polsko)
  • masové demonstrace v Praze proti německé okupaci, na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách smrtelně postřelen medik Jan Opletal
• 29. říjen - maršál Vorošilov zadává vojenskému velení zpracování plánu útoku proti Finsku a zničení finské armády
• 31. říjen - ninistr zahraničí SSSR - Molotov - prohlašuje, že SSSR chce zůstat neutrální

  Listopad

• 1. listopad
  • velící admirál Středomořského loďstva Cunningham přesouvá svůj štáb na Maltu (dříve Warspite)
  • Německo formálně připojuje západní Polsko k Říši
• 2. listopad - J. V. Stalin formálně připojuje východní Polsko k SSSR
• 3. listopad - v Moskvě začíná 3. kolo jednání mezi Finskem a SSSR – jednání nevede k žádnému výsledku
• 6. listopad - východní skupina čs. armády se přesouvá do města Jarmolince v SSSR
• 8. listopad
  • Adolf Hitler těsně unikl atentátu
  • Hitlerův provokační projev v Mnichově u příležitosti Mnichovského puče využit k předstíranému bombovému útoku
• 11. listopad - ve Všeobecné nemocnici na 1. chirurgické klinice prof. Arnolda Jiráska v Praze umírá Jan Opletal
• 13. listopad
  • britský torpédoborec Blanche potopen magnetickou minou v britských vodách
  • konec neúspěšných sovětsko - finských jednání o odstoupení finských území na Karelské šíji, města Hanko aj.
• 15. listopad
  • pohřeb Jana Opletala v Praze, demonstrace cca 5000 studentů v ulicích
  • spuštěna na vodu italská bitevní loď Impero – třídy Littorio (nikdy nebyla úplně dokončena)
• 16. listopad
  • Hitler povoluje neomezenou obchodní válku a napadání mořských cest
  • představitelé Protektorátu povoláni k Hitlerovi, rozhodnutí rázně zakročit proti studentům a uzavřít VŠ na dobu 3 let
• 17. listopad - uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, stovky českých studentů byly zbity a odvlečeny do koncentračních táborů
• 18. listopad
  • zatčení čeští studenti starší 20 let (1264 studentů) odvezeni do koncentračního tábora Sachsenhausen
  • vyhlášeno třídenní stanné právo v obvodu velké Prahy a přilehlých okresech Praha-venkov, Kladno, Beroun, Hořovice
• 21. listopad
  • potopení britského torpédoborce Gipsy magnetickou minou, lehký křižník Belfast vážně poškozen jinou magnetickou minou
  • poprvé je úspěšně vylovena a zneškodněna německá magnetická mina (u Británie)
  • německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst pronikají u Shetland do Atlantiku (hned návrat, předstíraný průlom)
• 23. listopad - německé bitevní křižníky Gneisenau a Scharnhorst potápějí u Islandu britský pomocný křižník Rawalpindi
• 26. listopad
  • ruská pohraniční provokace u jäppilského mostu přes řeku Rajajoki (Finsko) - ruská palba z děla, obráceno proti Finsku
  • německý bitevní křižník Gneisenau je poškozen na rozbouřeném moři
• 27. listopad - německý bitevní křižník Gneisenau a Scharnhorst se vrací do Kielu
• 28. listopad
  • další sovětské ponorky vyslány do Baltského moře monitorovat námořní provoz kolem Finska
  • Rusko vypovídá pakt o neútočení Finsku, jako odpověď na „kroky finské vlády ohrožující bezpečnost Leningradu“
• 29. listopad - Sovětský dekret - obyvatelstvo obsazené části Polska se stává sovětskými občany (= represálie)
• 30. listopad
  • lidový komisariát obrany vydává v 00:15 Leningradskému vojenskému okruhu rozkaz k zahájení invaze do Finska téhož dne ráno
  • dělostřelectvo leningradského vojenského okruhu zahajuje v 6:50 palbu na finské cíle, zahájeno letecké bombardování finských měst
  • Sovětský svaz napadá Finsko (v 8:00), začíná Zimní válka, mohutný úder ruské 7., 8., 9. a 14. armády (600 tisíc mužů)

  Prosinec

• 1. prosinec
  • část sil sovětského Baltského loďstva ostřeluje baterii finského dělostřelectva na ostrově Russarö (JZ od Helsinek)
  • jednotky sovětské 70. střelecké divize dobývají město Terijoki ve Finsku
  • finský premiér Cajander podává demisi své vlády během jednání Státní rady
• 2. prosinec
  • jednotky sovětské 139. střelecké divize dobývají městečko Suojärvi ve Finsku
  • první zasedání nově utvořené finské vlády, Premiérem Risto Ryti, cílem je ukončit válečné akce a dosáhnout příměří
  • mohutný sraz pražské NSDAP na Staroměstském náměstí v Praze u příležitosti jejího založení
• 3. prosinec - bitva o vesnici Linna ve Finsku
• 4. prosinec
  • jednotky sovětské 139. střelecké divize obsazují město Raukhala ve Finsku
  • dokončeny opravy německého bitevního křižníku Gneisenau, Gneisenau je přemístěn do Wilhelmshavenu
  • německá ponorka U-36 potopena britskou ponorkou Salmon u Kristiansundu v Norsku – 1. ponorka potopená jinou ponorkou
• 5. prosinec - Finové likvidují sovětskou předsunutou jednotku ve směru na Suomussalmi a zmocňují se kompletní sady sovětských šifer
• 6. prosinec
  • nájezd člunů sovětské Ladožské vojenské flotily na Taipale (Finsko) – neúspěch
  • likvidace celé ruské divize při útoku na finské linie u Taipale (Mannerheimova linie) (do 11.12.)
  • předvoj sovětské 56. střelecké divize dosahuje předměstí města Loimola – pak postup zastaven Finy
• 7. prosinec - Finové vyklízejí Suomussalmi před postupující sovětskou 163. střeleckou divizí (obsazení města, Finsko)
• 8. prosinec
  • komodor 1. st. Kuzněcov vyhlašuje úplnou blokádu finského pobřeží od ústí řeky Torni po ústí Finského zálivu
  • noční přepad ruských jednotek dvěma finskými jednotkami
  • sovětská 163. střelecká divize zastavena v oblasti Suomussalmi finským 16. samostatným praporem
• 9. prosinec
  • finové rozmisťují v oblasti Suomussalmi dva pluky 9. pěší divize (viz Bitva o Suomussalmi a Zimní válka)
  • jednotky sovětské 155. střelecké divize se dostávají k městům Kallioniemi a Oinaansalmi (Finsko), pak zastaveny Finy
  • na schůzce u Stalina rozhodnuto o vytvoření Hlavního stanu vrchního velení (tzv. Stavka)
• 10. prosinec
  • útok 139. sovětské divize na Karelské šíji - malá razantnost
  • jednotky sovětské 122. střelecké divize dobývají město Salla ve Finsku
  • sovětská ponorka Šč-322 potápí švédský nákladní parník s nákladem celulózy pokoušející se projet námořní blokádou
  • sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stěreguščij ostřelují finská pobřežní postavení u Saarenpää ve Finsku
  • nový britský křižník Belfast těžce poškozen po najetí na magnetickou minu
• 11. prosinec
  • začátek 14 dní trvajícího finského protiútoku na Suomussalmi a směrem na vesnici Juntusranta - porážka ruské 44. divize
  • společnost národů sestavuje zvláštní výbor shromáždění zástupců k řešení finsko-ruské krize
• 12. prosinec
  • finský protiútok na Karelské šíji v oblasti Tolvajärvi proti sovětské 139. střelecké divizi (do 13.12.)
  • zvláštní výbor Společnosti národů vyzývá SSSR a Finsko k zastavení bojových akcí
• 13. prosinec - námořní bitva u ústí Rio de La Plata (do 17.12)
• 14. prosinec
  • Rusové vyklízejí pozice v průsmyku Ristisalmi po finském protiútoku
  • britský nálet na Schilligskou rejdu, 7 britských Wellingtonů sestřeleno
  • finské protiútoky na postavení sovětské 163. pěší divize v Suomussalmi (odraženy)
  • Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů jako agresor poté, co ignoroval požadavky na ukončení bojů
• 15. prosinec
  • druhý sovětský útok (Mereckov) na Karelské šíji – neúspěch
  • odražení další ruské divize u Taipale - zničeno 18 ruských tanků z 50
  • zavedení přídělového systému u textilu, šatů a obuvi na území Protektorátu
• 17. prosinec
  • potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee
  • odražení 3. ruské divize při útoku na finská postavení u Taipale
  • sovětský útok u Summy ve Finsku na Mannerheimovu linii – neúspěch
• 18. prosinec
  • jednotky sovětské 139. a 75. střelecké divize dosahují při ústupu Ägläjärvi (Finsko)
  • letecká bitva nad Německým (Helgolandským) zálivem, 11 britských Wellingtonů sestřeleno
• 26. prosinec - Zemětřesení zcela zničilo město Erzincan v Turecku, kde zahynulo 100 000 lidí.
• 27. prosinec - zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých

  Vědy a umění

• 5. února – V Mnichově proběhla světová premiéra opery Měsíc.^[zdroj?]
• Byl objeven chemický prvek francium.

  Nobelova cena

• Nobelova cena za literaturu - Frans E. Sillanpää
• Nobelova cena za medicínu - Gerhard Domagk za objev antibakteriálního vlivu prontosilů, sulfonamidového preparátu pro chemoterapii bakteriologických infekcí.
• Nobelova cena za fyziku - Ernest Orlando Lawrence za objev cyklotronů k výrobě umělých radioizotopů
• Nobelova cena za chemii - Adolf Butenandt za práci o pohlavních orgánech a Leopold Ružička - za práci o polymetylenech a vyšších terpenech.
• Nobelova cena míru - nebyla v prvním roce války udělena

  Oscar

• udělení mimořádné ceny za použití barev: William Cameron Menzies za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší film: David O. Selznick za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší režii: Victor Fleming za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli: Vivien Leigh za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli: Hattie McDaniel za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší výpravu: Lyle. R. Whyle za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za barevnou kameru: Ernest Haller, Ray Rennahan za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší střih: Hal C. Kern, James E. Newcom za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind
• za nejlepší technické zpracování: Don Musgrave za film Jih proti severu v originále Gone with the Wind

  Sport a hry

• Ladislav Prokeš zveřejnil šachovou studii, v níž představil tzv. Prokešův manévr

  Narození

Česko

• 5. ledna - Jaroslav Walter, československý hokejista a hokejový trenér
• 6. ledna – Miroslav Moravec, dabér a herec († 29. března 2009)
• 18. ledna - Jana Červenková, spisovatelka
• 19. ledna – Jiří Zahajský, herec († 19. července 2007)
• 22. ledna
  • Dana Puchnarová, akademická malířka, grafička, ilustrátorka, autorka realizací v architektuře, výtvarná pedagožka a publicistka
  • Emilie Strejčková, pedagožka a environmentalistka († 8. března 2009)
• 26. ledna - Ivan Steiger, karikaturista, ilustrátor, spisovatel a režisér
• 2. února - Ladislav Mrkvička, herec
• 5. února
  • František Sokol, volejbalista, bronzový olympionik († 2011)
  • Evžen Zámečník, houslista, dirigent, hudební pedagog a skladatel
• 20. února - Milan Mráz, filosof, historik filosofie a překladatel
• 22. února - Petr Skarlant, básník, spisovatel a překladatel
• 3. března - Eva Jiřičná, česká architektka a designerka žijící ve Velké Británii
• 6. března - Peter Glotz, německý politik, publicista, politolog, vysokoškolský pedagog a mediální teoretik († 2005)
• 16. března - Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg
• 22. března - Josef Smolka, volejbalista, bronzový olympionik a mistr světa
• 29. března - Jan Mrvík, veslař, bronzový olympionik
• 30. března
  • Jiří Hrzán, český herec, zpěvák a bavič († 24. září 1980)
  • František Procházka, botanik († 2004)
• 1. dubna - Jiří Stromšík, germanista, vysokoškolský pedagog a překladatel
• 19. dubna - Adolfína Tkačíková, sportovní gymnastka, stříbrná olympionička
• 22. dubna - Jaroslav Krček, hudebník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel
• 3. května - Jiří Niederle, fyzik († 2010)
• 18. května - Peter Grünberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
• 26. května - Karel Raška, česko-americký lékař, biochemik, molekulární virolog a genetik, imunolog a imunopatolog
• 4. června - Milan Zelenka, kytarista a hudební pedagog
• 30. června – Naďa Urbánková, zpěváčka pop music
• 14. července – Karel Gott, významný zpěvák pop music
• 30. července - Alois Švehlík, herec a divadelní pedagog
• 7. srpna – Bronislav Poloczek, český herec polské národnosti († 16. března 2012)
• 18. srpna – Milan Báchorek, hudební skladatel
• 31. srpna - Jiří Lundák, veslař, bronzový olympionik
• 8. září - Antonín Molčík, herec
• 20. září - Jaromír Šofr, kameraman a pedagog
• 22. září - Milan Čuda, volejbalista, stříbrný z olympiády 1964
• 12. října – Vladimír Körner, spisovatel
• 18. října – Josef Černý, bývalý hokejista, olympionik a trenér
• 12. listopadu - Miloš Polášek, fotograf, grafik a vydavatel
• 13. listopadu – Karel Brückner, fotbalový trenér
• 24. listopadu - Pavel Rak, ilustrátor, karikaturista a esperantista
• 30. listopadu - Josef Velek, novinář a publicista, zakladatel české ekologické žurnalistiky († 30. dubna 1990)
• 10. prosince – Jaroslav Jiřík, hokejista († 11. července 2011)
• 11. prosince – Antonín Drábek, básník, spisovatel a vydavatel
• 14. prosince – Josef Abrhám, herec, manžel herečky Libuše Šafránkové
• 17. prosince
  • Jaroslav Satoranský, herec
  • Václav Jíra, malíř

Svět

• 1. ledna- Michèle Mercier, francouzská herečka
• 3. ledna - Bobby Hull, kanadský hokejista
• 6. ledna
  • Mike Farrell, americký herec, režisér, scenárista, producent a politický a společenský aktivista
  • Valerij Lobanovskij, sovětský a ukrajinský fotbalový trenér
• 10. ledna − Scott McKenzie, americký zpěvák a kytarista († 18. srpna 2012)
• 12. ledna – Thomas Müller, německý hudební skladatel
• 28. ledna - John Fabian, americký důstojník a astronaut
• 29. ledna - Germaine Greerová, australská spisovatelka, novinářka a feministka
• 31. ledna - Romualdas Ozolas, litevský politik a veřejný činitel
• 1. února
  • Fritjof Capra, rakouský fyzik, holista a teoretik
  • Claude François, francouzský zpěvák, hudební skladatel a tanečník († 1978)
• 2. února - Dale T. Mortensen, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
• 5. února - Carlos Soria, španělský horolezec
• 11. února – Rudolf Chmel, slovenský literární vědec a politik
• 12. února - Ray Manzarek, americký muzikant, člen skupiny The Doors
• 13. února - Valerij Rožděstvenskij, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 2011)
• 16. února - Czesław Niemen, polský zpěvák, písničkář, klávesista a hudební experimentátor († 2004)
• 27. února - Kenzó Takada, japonský módní návrhář (Kenzo)
• 28. února
  • Cchuej Čchi, americký fyzik čínského původu, držitel Nobelovy ceny
  • Trịnh Công Sơn, vietnamský hudební skladatel († 2001)
• 1. března - Leo Brouwer, kubánský skladatel, kytarista a dirigent
• 8. března - Lidija Skoblikovová, bývalá sovětská rychlobruslařka, nejúspěšnější rychlobruslařka olympijských her
• 14. března - William B. Lenoir, americký astronaut († 2010)
• 17. března - Giovanni Trapattoni, italský fotbalový trenér
• 20. března - Brian Mulroney, kanadský politik a expremiér
• 25. března - D. C. Fontana, americká televizní scenáristka (Star Trek)
• 29. března – Terence Hill, italsko-americký herec
• 30. března - Donald Adamson, britský historik, kritik a překladatel z francouzské literatury
• 31. března
  • Zviad Gamsachurdia, vědec, spisovatel, disident a první prezident Gruzie († 1993)
  • Jozef Mikloško, slovenský politik, bývalý místopředseda vlády ČSFR
• 2. dubna – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák († 1984)
• 7. dubna - Francis Ford Coppola, americký filmový scenárista, režisér a producent
• 12. dubna - Ilan Chet, izraelský mikrobiolog
• 13. dubna – Seamus Heaney, irský spisovatel, nositel Nobelovy ceny
• 16. dubna - Dusty Springfield, britská zpěvačka († 1999)
• 18. dubna - Sajjid Alí Chameneí, duchovní vůdce Íránu
• 20. dubna - Gro Harlem Brundtlandová, norská politička, diplomatka a lékařka
• 23. dubna - Jozef Adamovič, slovenský herec a pedagog
• 24. dubna - Ján Melkovič, slovenský hudební skladatel a herec, člen Radošinského naivního divadla († 2004)
• 27. dubna
  • Stanisław Dziwisz, arcibiskup krakovský, osobní sekretář Jana Pavla II.
  • David de Kretser, australský lékař, sociální aktivista a politik srílanského původu
• 4. května – Amos Oz, izraelský spisovatel, esejista a žurnalista
• 7. května
  • Sidney Altman, kanadský chemik, nositel Nobelovy ceny
  • Ruggero Deodato, italský herec, režisér a scenárista
  • Ruud Lubbers, nizozemský politik
• 13. května – Harvey Keitel, americký herec
• 16. května – Pascal Salin, francouzský libertariánský ekonom
• 18. května - Giovanni Falcone, italský prokurátor, bojovník proti mafii († 1992)
• 19. května
  • Jānis Lūsis, bývalý sovětský atlet lotyšské národnosti, olympijský vítěz v hodu oštěpem
  • Francis Scobee, americký letec a astronaut († 1986)
• 21. května - Heinz Holliger, švýcarský skladatel, hobojista, dirigent a klavírista
• 22. května
  • Ian Underwood, americký hudebník a hudební skladatel
  • Paul Winfield, americký herec
• 25. května – Ian McKellen, britský herec
• 27. května - Don Williams, americký country zpěvák a skladatel
• 30. května – Dieter Quester, bývalý rakouský automobilový závodník, pilot Formule 1
• 3. června - Ian Hunter, anglický zpěvák-skladatel a frontman rockové skupiny Mott the Hoople
• 5. června - Joe Clark, kanadský politik
• 8. června - Norman Davies, britský historik
• 11. června – Jackie Stewart, bývalý skotský pilot Formule 1, mistr světa a spoluzakladatel týmu Stewart Grand Prix
• 17. června - Krzysztof Zanussi, polský režisér a scenárista
• 18. června - Jack Herer, americký politický aktivista († 2010)
• 20. června – Bob Neuwirth, americký zpěvák, producent, skladatel a výtvarník
• 21. června – Dušan Klein, český režisér
• 22. června – Ada Jonat, izraelská odbornice na krystalografii
• 6. července – Jet Harris, anglický baskytarista a člen skupiny The Shadows († 2011)
• 7. července – Karol Šafárik, slovenský tenista a tenisový trenér
• 15. července - Aníbal Cavaco Silva, portugalský prezident
• 16. července - Denise LaSalle, americká bluesová zpěvačka
• 17. července
  • Jelena Obrazcovová, ruská operní pěvkyně-mezzosopranistka a hudební pedagožka
  • Spencer Davis, britský hudebník, multiinstrumentalista a zakladatel rockové skupiny The Spencer Davis Group
• 18. července - Dion DiMucci, americký zpěvák, kytarista a hudební skladatel
• 20. července - Judy Chicagová, americká umělkyně, malířka, sochařka, spisovatelka, feministka a pedagožka
• 21. července - Kim Fowley, americký hudební producent a skladatel
• 22. července - Terence Stamp, anglický herec
• 26. července - John Howard, australský politik
• 27. července
  • William Eggleston, americký novinářský fotograf
  • Gabriela Vránová, česká herečka a divadelní pedagožka
• 2. srpna - Wes Craven, americký režisér a herec
• 8. srpna - Viorica Viscopoleanuová, bývalá rumunská skokanka do dálky, světová rekordmanka a olympijská vítězka
• 9. srpna – Romano Prodi, italský politik
• 11. srpna - Josef Laufer, český zpěvák,herec, scenárista, režisér, tlumočník, moderátor a textař
• 13. srpna - Howard Tate, americký zpěvák a skladatel († 2011)
• 16. srpna
  • Valerij Rjumin, sovětský a ruský kosmonaut
  • Billy Joe Shaver, americký zpěvák a skladatel "outlaw country"
• 20. srpna - Valerij Ševčuk, ukrajinský prozaik
• 21. srpna - Festus Mogae, prezident Botswany
• 22. srpna - Valerie Harper, americká filmová a divadelní herečka
• 26. srpna - Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák († 2012)
• 28. srpna - Otto Gerhard Oexle, německý historik
• 29. srpna - Joel Schumacher, americký filmový scenárista, režisér a producent
• 30. srpna
  • Elizabeth Ashley, americká herečka
  • John Peel, anglický DJ († 2004)
• 5. září - Clay Regazzoni, švýcarský automobilový závodník, pilot Formule 1 († 2006)
• 6. září - David Allan Coe, americký country zpěvák a skladatel
• 9. září - Zbigniew Namysłowski, polský jazzový alt saxofonista a instrumentalista
• 13. září - Joel-Peter Witkin, americký fotograf
• 18. září
  • Frankie Avalon, americký herec, zpěvák a bývalý teen idol
  • Jorge Sampaio, politik, právník a bývalý prezident Portugalské republiky
• 29. září - Larry Linville, americký herec a komik († 2000)
• 2. října – Jurij Nikolajevič Glazkov, sovětský kosmonaut ruské národnosti († 2008)
• 4. října
  • Ivan Mauger, novozélandský motocyklový plochodrážní jezdec
  • Angelo Michajlov, český hudebník a hudební skladatel bulharského původu († 7. července 1998)
• 7. října – John Hopcroft, americký počítačový teoretický vědec
• 8. října – Harvey Pekar, americký autor komiksů († 2010)
• 9. října – John Pilger, australský žurnalista a dokumentarista
• 11. října - Maria Buenová, bývalá brazilská tenistka, ženská světová jednička
• 14. října – Ralph Lauren, americký módní návrhář
• 16. října – Gerold Späth, švýcarský spisovatel
• 18. října – Lee Harvey Oswald, údajný americký atentátník na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho († 1963)
• 19. října - Wu Tchien-ming, čínský filmový režisér
• 22. října - Joaquim Chissano, bývalý mosambický prezident
• 24. října - F. Murray Abraham, americký herec
• 27. října - John Cleese, britský herec, komik, spisovatel a filmový producent, člen komediální skupiny Monty Python
• 29. října – Rob Nilsson, americký filmový režisér a herec
• 30. října – Grace Slick, americká zpěvačka a malířka
• 31. října – Ali Farka Touré, malijský kytarista († 2006)
• 2. listopadu - Richard Serra, americký umělec a sochař
• 4. listopadu - Václav Kruta, francouzský archeolog a historik česko-francouzského původu
• 8. listopadu - Paul Hogan, australský herec
• 16. listopadu - Tor Åge Bringsværd, norský spisovatel, dramatik a překladatel
• 18. listopadu - Margaret Atwoodová, kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, feministická a sociální aktivistka
• 25. listopadu - Martin Feldstein, americký konzervativní ekonom, poradce prezidentů USA
• 26. listopadu - Tina Turner,americká rocková zpěvačka a herečka
• 2. prosince – Ja'el Dajanová, izraelská spisovatelka a politička, dcera Mošeho Dajana
• 5. prosince - Ricardo Bofill, španělský architekt a urbanista
• 14. prosince - Stephen Cook, americký informatik
• 16. prosince - Barney McKenna, irský hudebník, hráč na banjo, mandolínu a melodeon, člen skupiny The Dubliners († 2012)
• 25. prosince – Don Alias, americký jazzový perkusionista († 2006)
• 26. prosince
  • Eduard Kukan, slovenský politik
  • Phil Spector, americký hudební producent
• 30. prosince – Felix Pappalardi, americký hudební producent, skladatel, zpěvák a baskytarista († 1983)
• Džunko Tabei, japonská horolezkyně, první žena na Mount Everestu a se tzv. Seven Summits

  Úmrtí

Česko

• 29. leden - Antonín Klír, konstruktér vodních staveb a profesor vodního stavitelství (* 14. prosince 1864)
• 5. února – Jan Václav Novák, hudební skladatel a klarinetista (* 30. března 1876)
• 11. února - Jan Kvíčala, šachový mistr (* 1868)
• 16. února – Ferdinand Vach, hudební skladatel, dirigent a sbormistr (* 25. února 1860)
• 12. března - Rudolf Kříženecký, architekt a profesor (* 28. října 1861)
• 12. dubna - Jan Vladimír Hráský, stavební inženýr, hydrolog a balneolog (* 24. dubna 1857)
• 22. května – Jiří Mahen, spisovatel (* 12. prosince 1882)
• 16. června – Viktor Roman Moser, hudební skladatel a pedagog (* 7. února 1864)
• 2. července - Otakar Mařák, operní pěvec (tenor) (* 5. ledna 1872)
• 14. července - Alfons Mucha, malíř a designér období secese (* 24. července 1860)
• 8. srpna – Josef Egem, pěvec, hudební skladatel a pedagog (* 18. listopadu 1874)
• 23. září – Jan Fleischmann, hokejista (* 6. července 1885)
• 20. října – Josef Omáčka, varhaník a hudební skladatel (* 30. března 1869)
• 11. listopadu – Jan Opletal, student, zabit při protinacistické demonstraci (* 1. ledna 1915)
• 17. listopad - Josef Matoušek, historik a vysokoškolský pedagog (* 13. ledna 1906)
• 26. listopadu – Arne Novák, literární historik (* 2. března 1880)
• 31. prosince – Bohumil Matějů, duchovní a hudební skladatel (* 20. dubna 1888)

Svět

• 2. ledna - Roman Dmowski, polský politik a státník (* 1864)
• 8. ledna - Frank Stoker, irský tenista a ragbista (* 1867)
• 9. ledna - Johann Gerstner, český houslista a hudební pedagog (* 17. srpna 1851)
• 24. ledna - Maximilian Bircher-Benner, švýcarský lékař a průkopník ve stravovacím výzkumu (* 1867)
• 28. ledna - William Butler Yeats, anglicky píšící irský básník, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny (* 1865)
• 2. února - Vladimir Šuchov, ruský vědec, architekt a amatérský fotograf (* 1853)
• 4. února - Edward Sapir, americký jazykovědec a antropolog (* 1884)
• 10. února – Pius XI., papež (* 31. května 1857)
• 11. února – Franz Schmidt, rakouský violoncellista, klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 22. prosince 1874)
• 22. února
  • Alexandr Jegorov, sovětský armádní velitel a oběť Stalinských čistek (* 1883)
  • Antonio Machado, španělský básník (* 1875)
• 27. února – Naděžda Konstatinovna Krupská, ruská revolucionářka, pedagožka, sovětská politička a manželka V.I. Lenina (* 1869)
• 2. března - Howard Carter, britský archeolog a egyptolog (* 1874)
• 4. března - Rudolf Samojlovič, ruský a sovětský polární badatel, geograf, geolog, profesor (* 1881)
• 6. března - Ferdinand von Lindemann, německý matematik (* 1852)
• 1. dubna - Anton Semjonovič Makarenko, ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog, tvůrce systému kolektivní výchovy (* 1874)
• 4. dubna - František Horváth, slovenský houslista a primáš, šiřitel slovenských lidových písní (* 1855)
• 4. dubna - Mary Steen, dánská fotografka (* 1856)
• 18. dubna - Hugo Charlemont, rakouský malíř (* 1850)
• 20. dubna - František Salvátor Rakousko-Toskánský, rakouský arcivévoda a generál (* 1874)
• 24. dubna – Louis Trousselier, francouzský cyklista (* 29. června 1881)
• 4. května - Ghazi I., irácký král (* 1912)
• 11. května - Jevgenij Karlovič Miller, ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců (* 1867)
• 24. května - Aleksander Brückner, polský jazykovědec-slavista, filolog, lexikograf a historik literatury (* 1856)
• 27. května - Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář (* 1894)
• 29. května - Urszula Ledóchowska, polská šlechtična, řeholnice, učitelka a vychovatelka (* 1865)
• 22. června - Benjamin Tucker, americký anarchoindividualista, editor a vydavatel (* 1854)
• 4. červenca - Louis Wain, anglický malíř a kreslíř (* 1860)
• 15. července – Eugen Bleuler, švýcarský psychiatr, tvůrce termínu schizofrenie (* 1857)
• 7. srpna - Thomas Andrew, novozélandský fotograf (* 1855)
• 28. srpna - Eugène-Henri Gravelotte, francouzský šermíř, první moderní olympijský vítěz ve fleretu (* 1876)
• 1. září - Paul Nadar, francouzský portrétní fotograf (* 1856)
• 3. září - Edvard Westermarck, finský filosof, antropolog a sociolog (* 1862)
• 6. září - Arthur Rackham, anglický ilustrátor (* 1867)
• 9. září - Józef Czechowicz, polský avantgardní básník (* 1903)
• 18. září - Stanisław Ignacy Witkiewicz, polský dramatik, malíř, fotograf, autor antiutopických románů (* 1885)
• 23. září – Sigmund Freud, rakouský lékař, zakladatel psychoanalýzy (* 6. května 1856)
• 24. září - Carl Laemmle, průkopník americké filmové produkce a zakladatel Universal Studios (* 1867)
• 13. říjen - Ford Sterling, americký herec a režisér, jeden z průkopníků filmové grotesky (* 1883)
• 28. října - Alice Brady, americká herečka (* 1892)
• 31. října - Otto Rank, rakouský psychoanalytik (* 1884)
• 28. listopadu - James Naismith, kanadský vysokoškolský pedagog, zakladatel sportovní disciplíny basketbalu (* 1861)
• 29. listopadu - Philipp Scheidemann, německý politik a publicista (* 1865)
• 3. prosince – Luisa Sasko-Koburská, britská princezna (* 1848)
• 12. prosince – Douglas Fairbanks, americký herec, režisér, scenárista a producent (* 1883)
• 23. prosince – Anthony Fokker, nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel (* 6. dubna 1890)

  Hlavy států

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1939.

• Československo
  • Edvard Beneš (v exilu)
• Protektorát Čechy a Morava
  • Konstantin von Neurath

• Druhá republika, posléze Protektorát Čechy a Morava
  • Emil Hácha

• Papež
  • Pius XI.
  • Pius XII.

• Sovětský svaz
  • Stalin

• Velkoněmecká říše
  • Adolf Hitler

• Japonsko
  • Hirohito

  Související články

• 1939 v letectví

  Externí odkazy

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1939:'

• Národní listy — ročník 79 rok 1939
• Národní politika — ročník 57 rok 1939
• Lumír — ročník 65 rok 1938-1939 (archiv ÚČL AV ČR)