Hora Svatého Šebestiána
Obec od severu
znakvlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0422 563064
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností:	Chomutov
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	34,4 km²
počet obyvatel:	276 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 31’ 40’’
zeměpisná délka:	13° 14’ 9’’
nadmořská výška:	843 m
PSČ:	430 01 až 431 82
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	2
katastrální území:	4
adresa obecního úřadu:	Hora Svatého Šebestiána 3 43182 Hora Svatého Šebestiána
starosta / starostka:	Jan Koutský
Oficiální web: http://www.sebestian.cz E-mail: horasvsebestiana@seznam.cz
Hora Svatého Šebestiána Hora Svatého Šebestiána, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Hora Svatého Šebestiána (německy Sankt Sebastiansberg) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 276 obyvatel.

  Pamětihodnosti

• Sloup se sochou Dobrého pastýře
• Radnice
• Boží muka

  Schreiberovo rašeliniště

Schreiberovo rašeliniště leží severně od Hory Svatého Šebestiána na levé straně silnice Chomutov - státní hranice, kterou rašeliniště před započetím těžby přetínalo dvěma výběžky. Rašeliniště je vyvinuto na okatých rulách a středně zrnitých biotitických až dvojslídných rulách s proniky masivních ortorul v nadmořské výšce 816 - 846 m n. m. Západní část rašeliniště je odvodňována do pohraničního potoka Černá (Schwarze Pockau), východní, menší část rašeliniště, odvodňuje jeden z pramenů Chomutovky směrem k jihu. Zvětralinový plášť krystalinika v bezprostředním podloží rašeliniště je jílovitý s úlomky navětralých hornin skalního podkladu. Těžba zde probíhá již přes 150 let. Větší část rašeliniště je již vytěžena nebo připravena k těžbě, která je díky mechanizaci v posledních několika letech velmi intenzívní. Středem rašeliniště probíhá starý a dosud fungující odvodňovací kanál (Balzer). Původní plocha rašeliniště 168 ha je dnes značně zmenšena a počítá se s tím, že během několika desítek let bude zcela vytěženo. Největší mocnost rašeliny je 7 metrů. Rašeliniště vznikalo tak, že se nejdříve vytvořila dvě samostatná jádra kolem pramenů spodní vody a ta později splynula. Profil rašeliniště ve vertikálním směru je velice pestrý a zajímavý. V nejspodnější, různě mocné vrstvě ostřico - rákosové slatiny jsou rozptýleny úlomky přesličky, dřeva vrby a olše. Starší dřevitý horizont se zbytky listnáčů odděluje bazální slatinu od starší rašeliníkové rašeliny. V mladším dřevitém horizontu převládá dřevo smrku a borovice nad dřevem břízy. Tento horizont se odděluje při těžbě samostatně, dřevo většinou z kořenů se odkládá stranou vedle rašeliniště a zejména na čerstvých kusech lze najít krásné samorosty. Mladší dřevitý horizont odděluje starší a mladší rašeliníkovou rašelinu v hloubce asi 2 metry pod povrchem. V několika horizontech na různých místech byly nalezeny uhlíky, dokládající někdejší stopy po požárech rašeliniště.

  Galerie

• 

  Sloup s plastikou Krista Dobrého pastýře na náměstí

• 

  Novodobá plastika na náměstí

• 

  Zbytek železničního viaduktu nad Bezručovým údolím

  Literatura

• Elznic, Antonín. Zelenka, Oldřich; Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje; vyd. Krajské muzeum, Teplice; 1979

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Hora Svatého Šebestiána

Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.