» 
Arabic Bulgarian Chinese Croatian Czech Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Malagasy Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Thai Turkish Vietnamese
Arabic Bulgarian Chinese Croatian Czech Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Malagasy Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Thai Turkish Vietnamese

definition - Masiv_Králického_Sněžníku

definition of Wikipedia

   Advertizing ▼

Wikipedia

Masiv Králického Sněžníku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Králický Sněžník
Masyw Śnieżnika
Pohled na masiv Králického Sněžníku z Hory Matky Boží nad městem Králíky - zleva vrcholy Klepý, Hleďsebe, Malý Sněžník, Králický Sněžník, Chlum
Nejvyšší bodKrálický Sněžník (1423 m)
Délka km
Rozloha km²
Střední výška{{{středvýška}}} m
Nadřazený celekJesenická oblast
Sousední celkyKladská kotlina, Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina
Podřazené celky
SvětadílEvropa
Státy Česko
 Polsko
Horninyrula, svor, vápenec
Poznámka
PovodíMorava, Lipkovský potok, Nysa Kłodzka

Králický Sněžník, nebo také masiv Králického Sněžníku, je geomorfologický celek a vysoká, členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku, kde je nazývána Masyw Śnieżnika, německy se pohoří jmenuje Glatzer Schneegebirge. Nejvyšší horou je Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg). Údaje o nadmořské výšce vrcholu se ve zdrojích rozcházejí, polské prameny uvádějí 1425 metrů nad mořem, české nejčastěji 1423 metrů nad mořem.

Obsah

Geologie

Území je zajímavé i po stránce geologické. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulamisvory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápencedolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice.

Geomorfologie

Králický Sněžník patří do Jesenické podsoustavy (Jesenické oblasti). Od Rychlebských hor je na východě oddělen Kladským sedlem. Na západě a severu spadá do Kladské kotliny. Z jihu odděluje Králický Sněžník od Hanušovické vrchoviny údolí řeky Moravy. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do Staroměstské kotliny, která ho odděluje od Hrubého Jeseníku. Vyskytují se zde četné periglaciální jevy, jako mrazové sruby nebo kamenná moře. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně Tvarožné díry, Patzeltova jeskyně a na polské straně Jaskinia Niedźwiedzia (Medvědí jeskyně); najdeme zde také ponory a vyvěračky.

Hlavní vrcholy

  • Nejvyšší horou, umístěnou v centrální části pohoří, je Králický Sněžník (hora) (1423 m n.m.).
  • Západní hřeben tvoří hranici s Polskem. Vybíhá směrem k jihu z hory Králický Sněžník. Od východního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím Moravy, směrem na západ strmě spadá do Kladské kotliny. Z hlavních vrcholů je to při postupu od jihu: Jelení vrch (polsky Góra Jasień) (936 m n.m.), Klepý neboli Klepáč (polsky Trójmorski Wierch) (1143 m n.m.), Hleďsebe (polsky Puchacz) (1190 m n.m.) a Malý Sněžník (polsky Mały Śnieżnik) (1338 m n.m.). Malý Sněžník je druhá nejvyšší hora pohoří.
  • Východní hřeben je širší než západní, také vybíhá směrem k jihu od hory Králický Sněžník. Od západního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím Moravy), směrem na východ strmě spadá do Staroměstské kotliny. Jeho součástí jsou tyto hlavní vrcholy: Stříbrnická (1250 m n.m.), Černá kupa (1295 m n.m.), Sušina (1321 m n.m.) – třetí nejvyšší vrchol pohoří, Uhlisko (1241 m n.m.), Podbělka (1307 m n.m.), Slamník neboli Sviní hora (1231 m n.m.), Chlum (1119 m n.m.), Tetřeví hora (1251 m n.m.), Velká Šindelná (1195 m n.m.), Souš (1224 m n.m.), Srázná (1074 m n.m.).
  • Další hřeben pokračuje od hory Králický Sněžník na východ směrem k Rychlebským horám, součástí je třeba Hraniční hora (968 m n.m.). Jiné hřebeny vybíhají od Králického Sněžníku na sever do Polska, jejich součástí je např. Góra Stroma (1167 m n.m.), Czarna Góra (1205 m n.m.) atd.
Téměř kompletní masív Králického Sněžníku z kopce Výšina u Králík – v ose údolí řeky Moravy zasněžený vrchol Králického Sněžníku (1423 m), vlevo od něj hřeben Klepého (1144 m) s Malým Sněžníkem (1338 m), vpravo hřeben Sušiny (1321 m) končící vrcholem Srázná (1074 m)

Hydrologie

Králickým Sněžníkem prochází tři hlavní evropská rozvodí a na hoře Klepý (1145 m) se stýkají. Králický Sněžník tvoří významný hydrografický uzel, jeho území náleží do tří úmoříČerného, Severního a Baltského moře. Do Černého moře odvádí své vody řeka Morava, pramenící pod vrcholem Králického Sněžníku. Do Severního moře odtéká Lipkovský potok s přítoky (povodí řeky Tichá Orlice). Do Baltského moře odtékají vody Nysy Kłodzke a další do ní se vlévající toky, např. Wilczka.

Příroda

Rostlinná společenstva

Při vrcholu Králického Sněžníku je zhruba od nadmořské výšky 1350 m (v lavinové dráze i níže) vyvinuto primární alpínské bezlesí. Na exponovaných místech s mělkou půdou, kde se v zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme vyfoukávané alpínské trávníky (sv. Juncion trifidi) a alpínská vřesoviště (subas. Cetrario-Festucetum supinae callunetosum). V mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně zapojené alpínské trávníky (sv. Nardion). Na závětrných svazích s hlubší půdou s vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy vysokostébelných alpínských trávníků (hlavně sv. Calamagrostion villosae), na vlhčích místech s dominancí metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa), na sušších živinami chudších místech dominuje třtina chloupká (Calamagrostis villosa) a na sušších místech živinami bohatších potom třtina rákosovitá (Calamagorstis arundinacea). Při horní hranici lesa roste také subalpínská brusnicová vegetace s dominantní brusnicí borůvkou (as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli). Zvláště při Moravě v lavinové dráze je vyvinuta subalpínská kapradinová niva (sv. Dryopterido-Athyrion) s dominancí papratky alpínské (Athyrium distentifolium). Jsou zde také četná kamenná moře a skály, oboje najdeme i v pásmu lesa.

V nadmořských výškách asi 1100–1350 m se rozkládají rozsáhlé horské smrčiny, často i pralesovitého charakteru. Jedná se hlavně o horské třtinové smrčiny (sv. Piceion exelsae). Na vlhkých úživnějších místech jsou nahrazeny papratkovými smrčinami (sv. Athyrio alpestris-Piceion). Na východním hřbetu je několik otevřených vrchovišť (sv. Oxycocco-Empetrion hermafroditi), která jsou obklopena rašelinnými smrčinami (as. Sphagno-Piceetum).

V nižších nadmořských výškách (pod 1100 m) jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s dominancí buku lesního, jedle bělokoré, smrku ztepilého a místy byl přítomen i javor klen. V minulosti byly však z větší části přeměněny člověkem na smrkové monokultury, které často nyní trpí imisemi. Většinou se jedná o acidofilní bučiny čili kyselé bučiny (sv. Luzulo-Fagion). Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) se jedná o květnaté bučiny (sv. Fagion). Výjimečně a maloplošně jsou zastoupeny vápnomilné bučiny (as. Cephalanthero-Fagetum). Velmi maloplošně v roklích při potocích a na prameništích najdeme horské klenové bučiny (podsv. Acerenion). Při potocích v nejnižších polohách najdeme také luhy (hlavně podsv. Alnenion glutinoso-incanae).

Po obvodě pohoří najdeme rozsáhlá luční společenstva. Většinou se jedná o horský typ mezofilních ovsíkových luk (as. Trifolio-Festucetum rubrae), místy s přechodem k horským trojštětovým loukám. Horské trojštětové louky (sv. Polygono-Trisetion) však zde nejsou typicky vyvinuty, jako třeba v Krkonoších. Na sušších místech na mělké půdě jsou nahrazeny smilkovými trávníky (sv. Violion caninae). Naopak na vlhčích místech to jsou vlhké pcháčové louky (podsv. Calthenion) nebo popř. vlhká tužebníková lada (podsv. Filipendulenion).Více o vegetaci Králického Sněžníku viz [1] a [2]

Rostliny

Na území Králického Sněžníku roste mnoho druhů vzácných i běžných horských rostlin. Cenný je výskyt vysokohorských jestřábníků z okruhu jestřábníku alpského i jiných. Mezi nimi je i endemit Králického Sněžníku jestřábník sněžnický (Hieracium nivimontis). V subalpínském stupni dominuje několik druhů trav (v závislosti na podmínkách mikrolokality), např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava nízká (Festuca supina), lipnice širolistá (Poa chaixii), bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum) aj. Z dalších rostlin zde běžně rostou např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii), bika hajní měděná (Luzula luzuloides subsp. rubella) atd. Relativně běžná je také violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica) a mochna zlatá (Potentilla aurea), naopak velice vzácný je dnes prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora) a kokrhel sličný (Rhinathus pulcher). Sasanka narcisokvětá (Anemone narcisiflora), stejně jako šabřina tatarská (Conioselinum tataricum) už asi zcela na Králickém Sněžníku vymizely.

V posledních desetiletích také výrazně ubyl zvonek vousatý (Campanula barbata), který v ČR roste jen v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Podobné rozšíření má také vzácná tráva ovsíř dvouřízný (Helictotrichon planiculmis). Sítina trojklanná (Juncus trifidus) roste na Králickém Sněžníku pouze na Vlaštovčích kamenech. V přirozených smrčinách roste hojně několik málo druhů, např. brusnice borůvka, třtina chloupkatá nebo metlička křivolaká, relativně častá je na vlhčích místech i bika lesní (Luzula sylvatica), s nižší pokryvností zde uvidíme sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), podbělici alpskou (Homogyne alpina).

Zejména na vlhčích místech jsou hojné kapradiny, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď širolistá (Dryopteris dilatata), papratka samice (Athyrium filix-femina), žebrovice různolistá (Blechnum spirant), zvláště ve vysokohorských nivách papratka alpinská (Athyrium distentifolium), v bučinách je častý i bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) nebo bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis). V kapradinových nivách roste také mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mnohem vzácnější je stračka vyvýšená (Delphinium elatum). Na vlhkých místech zde můžeme vidět dva druhy modrokvětých omějů, oměj šalamounek (Aconitum plicatum) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). Na horských prameništích roste violka dvoukvětá (Viola biflora), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), velmi vzácná je řeřišnice hořká Opicova (Cardamine amara subsp. opizii).

V kyselých bučinách je bylinné patro chudé a rostou tam často některé druhy, vyjmenované u kyselých smrčin. V květnatých bučinách je častá kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný čili mařinka vonná (Galium odoratum), v nižších polohách i lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na rašeliništích východního hřbetu roste hojně suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mnohem vzácnější je bradáček srdčitý (Listera ovata) nebo kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia).

Pouze na mramorové skále na polské straně roste tráva pěchava tatranská (Sesleria tatrae), jedná se o jediný výskyt mimo Karpaty. Na mramorech polské strany najdeme i hlaváč lesklý (Scabiosa lucida), kapradinu Braunovu (Polystichum braunii), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a další. V pohoří Králický Sněžník roste ještě mnoho dalších, výše nevyjmenovaných druhů rostlin.

Živočichové

V oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z větších býložravců to je např. jelen lesní nebo srnec obecný. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh kamzíka horského, který sem přešel ze sousedních Jeseníků, kde byl vysazen. Z šelem je hojná liška obecná, vzácnější je jezevec lesní. Větší šelmy, jako medvěd hnědý, vlk nebo rys ostrovid, byly v minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z Karpat. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů netopýrů vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je myšivka horská.

Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V dnešní době je relativně častý krkavec velký nebo datel černý, ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i datlík tříprstý. Svou bílou náprsenku je nápadný kos horský, v subalpínském stupni hnízdí pěvuška podhorní. Z drobných pěvců je běžná sýkora uhelníček nebo králíček obecný, u vodních toků můžeme spatřit skorce vodního. Žije zde i vzácný lesní kur jeřábek lesní a snad i tetřívek obecný. Tetřev hlušec už zcela vymizel, ale v posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho reintrodukci. Ze sov zde žije např. kulíšek nejmenší nebo sýc rousný, puštík obecný a výr velký. Běžná je sojka obecná, ale hnízdí zde i ořešník kropenatý. Na loukách v nižších polohách žije početná populace chřástala polního, kvůli kterému zde byly vyhlášena i Ptačí oblast Králický Sněžník.

Žije zde i mnoho druhů bezobratlých živočichů a dalších skupin obratlovců.

Ochrana přírody

Na území Králického Sněžníku se rozprostírají četná chráněná území, v české části je to Národní přírodní rezervace Králický Sněžník (vyhlášená roku 1990). NPR Králický Sněžník se v podstatě překrývá s Evropsky významnou lokalitou Králických Sněžník systému Natura 2000. Naopak Ptačí oblast Králický Sněžník je navržena téměř zcela mimo NPR, zahrnuje hlavně nižší polohy pohoří s rozsáhlým přesahem do nižších poloh Hanušovické vrchoviny a Bukovohorské hornatiny, která je součástí Orlických hor. Na polské straně je území chráněno v rámci Śnieżnickego Parku Krajobrazowego a je zde vyhlášeno také několik rezervací, např. rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki, rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia, rezerwat przyrody Wodospad Wilczki. Na polské straně je také navržena evropsky významná lokalita.

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

.

 

All translations of Masiv_Králického_Sněžníku


sensagent's content

  • definitions
  • synonyms
  • antonyms
  • encyclopedia

  • definice
  • synonymum

Dictionary and translator for handheld

⇨ New : sensagent is now available on your handheld

   Advertising ▼

sensagent's office

Shortkey or widget. Free.

Windows Shortkey: sensagent. Free.

Vista Widget : sensagent. Free.

Webmaster Solution

Alexandria

A windows (pop-into) of information (full-content of Sensagent) triggered by double-clicking any word on your webpage. Give contextual explanation and translation from your sites !

Try here  or   get the code

SensagentBox

With a SensagentBox, visitors to your site can access reliable information on over 5 million pages provided by Sensagent.com. Choose the design that fits your site.

Business solution

Improve your site content

Add new content to your site from Sensagent by XML.

Crawl products or adds

Get XML access to reach the best products.

Index images and define metadata

Get XML access to fix the meaning of your metadata.


Please, email us to describe your idea.

WordGame

The English word games are:
○   Anagrams
○   Wildcard, crossword
○   Lettris
○   Boggle.

Lettris

Lettris is a curious tetris-clone game where all the bricks have the same square shape but different content. Each square carries a letter. To make squares disappear and save space for other squares you have to assemble English words (left, right, up, down) from the falling squares.

boggle

Boggle gives you 3 minutes to find as many words (3 letters or more) as you can in a grid of 16 letters. You can also try the grid of 16 letters. Letters must be adjacent and longer words score better. See if you can get into the grid Hall of Fame !

English dictionary
Main references

Most English definitions are provided by WordNet .
English thesaurus is mainly derived from The Integral Dictionary (TID).
English Encyclopedia is licensed by Wikipedia (GNU).

Copyrights

The wordgames anagrams, crossword, Lettris and Boggle are provided by Memodata.
The web service Alexandria is granted from Memodata for the Ebay search.
The SensagentBox are offered by sensAgent.

Translation

Change the target language to find translations.
Tips: browse the semantic fields (see From ideas to words) in two languages to learn more.

last searches on the dictionary :

4190 online visitors

computed in 0.062s

   Advertising ▼

I would like to report:
section :
a spelling or a grammatical mistake
an offensive content(racist, pornographic, injurious, etc.)
a copyright violation
an error
a missing statement
other
please precise:

Advertize

Partnership

Company informations

My account

login

registration

   Advertising ▼